Exkluzivně: První pohled na Raspberry Pi Zero, počítač za pět babek

Jsou to už tři roky, co společnost Raspberry Foundation začala vyrábět první jednodeskový počítač Raspberry Pi. Za tu dobu se podařilo prodat již osm miliónů kusů těchto počítačů v různých generacích. V rámci oslav tohoto výročí se společnost Raspberry Foundation rozhodla představit novou generaci s názvem Raspberry Pi 3, který se prodává za cenu 35 dolarů.

Raspberry Foundation ale zaujala geeky napříč celým světem koncem roku 2015, kdy do svého magazínu The MagPi přibalila zdarma jednodeskový počítač s názvem Raspberry Pi Zero. Tento jednoduchý počítač se pyšní cenovkou 5 dolarů a právě nám se jako jednomu z prvních magazínů v ČR podařilo jej ukořistit.

Raspberry Pi Zero se v britských obchodech prodává za cenu 3,54 libry. K této ceně je potřeba připočíst ještě daň, která činí 0,71 libry. Při objednávce tak počítejte s tím, že nejdražší položkou bude poštovné, za které dáte obvykle rovné 4 libry. Celkem tedy tento počítač vychází přibližně na 288 Kč. Já jej kupoval ze stránek Pimoroni.com, odkud přišel do jednoho týdne.

Za tu cenu dostaneme poměrně slušný hardware. Deska je osazena jednojádrovým procesorem BCM 2835 s taktem 1 GHz, který je mimo jiné o 40% výkonnější, než procesor v prvním Raspberry Pi. Procesoru sekunduje rovných 512 MB paměti RAM. Tímto výčtem pravděpodobně také skončíme. Na desce skoro nic dalšího, co by stálo za zmínku, nenajdeme.

Deska je velmi osekaná, jde poznat, že při návrhu desky byl hlavním požadavkem co nejnižší cena. Na desce nalezneme jeden microUSB konektor pro napájení. Vzhledem k velmi malé spotřebě jej lze napájet nabíječkou pro smartphony. Konkrétní parametry pro zdroj napájení jsou 5V a 1A, ideálně pak použijte zdroj s výstupem 5V a 2A.

Na desce také nalezneme druhý microUSB slot s podporou OTG, který slouží k připojení periferií. Jelikož je zde slot pouze jeden, dá se očekávat, že k němu bude připojený nějaký USB Hub. V tom případě doporučujeme raději takový, který disponuje vlastním napájením.

Dále nesmíme opomenout ani mini HDMI slot s výstupem až FullHD (@60fps). Vedle mini HDMI slotu se nachází slot pro microSD kartu. Stejně jako u všech počítačů Raspberry Pi, ani zde není integrované úložiště. Paměťová karta tak poslouží jak pro instalaci systému, tak i pro uživatelská data. Pro vývojáře je zde pak přichystaný neosazený GPIO výstup.

První spuštění

Připravte se, že budete potřebovat spousty redukcí. Já jsem byl o nákupu rozhodnutý od prosince, takže jsem se předzásobil redukcemi z čínských eshopů, kde jsem zakoupil OTG kabel a redukci z mini HDMI na HDMI, dohromady za necelé dva dolary. Paměťová karta se mi válela v šuplíku, tu jsem tedy nekupoval. Celou desku jsem se rozhodl napájet nabíječkou mého mobilního telefonu. Pokud byste se rozhodli k Raspberry Pi Zero přikoupit i originální OTG kabel, mini HDMI redukci a sadu GPIO pinů, připravte si další čtyři libry.

V první řadě je potřeba na paměťovou kartu nahrát operační systém. Raspberry Pi Zero bohužel nepodporuje Windows 10 IoT, ačkoliv jej plnohodnotné Raspberry Pi 2 podporuje. Budeme si tedy muset vystačit s linuxovými distribucemi. Zde bych rád upozornil, že jsem linuxový zelenáč. Právě proto jsem si zvolil systém z názvem „NOOBS“, který je ke stažení na stránkách Raspberry Pi Foundation.

Postup vytvoření bootovací SD karty je velice jednoduchý. Systém si jednoduše stáhněte a rozbalte. Následně zformátujte svou microSD kartu na souborový systém FAT32 a rozbalená data na ni nahrajte. Poté již stačí microSD kartu vložit do vašeho Raspberry Pi Zero a systém na kartu nainstalovat. Instalace je tak snadná, že by ji zvládlo i malé dítě. A to myslím vážně, na začátku instalace pouze stačí instalaci potvrdit a o víc se starat nemusíte. Po nainstalování jste přesměrováni přímo na pracovní plochu, kde máte vše podstatné připraveno k práci. V případě, že po vás bude chtít systém přihlášení, přihlašte se jako uživatel pi s heslem raspberry.

Stručný popis uživatelského prostředí

Operační systém vychází z Debianu a nazývá se Raspbian. Vše je téměř totožné s původním Debianem. V levém horním rohu nalezneme menu a vedle něj ikony základních aplikací. Na opačné straně se pak nachází indikace síťového spojení, rychlé nastavení hlasitosti, ukazatel zatížení počítače a hodiny.

V menu také nalezneme množství vývojových prostředí. Levný počítač má taky sloužit při výuce programování, je tento krok tedy logický.

Mezi další předinstalovaný software se řadí opensource kancelářský balík LibreOffice s aplikcemi Base, Calc, Draw, Impress, Math a Writer. Je zde tedy náhrada za balík Office od Microsoftu.

Samozřejmě že tohle je jen rychlý pohled na uživatelské prostředí. Je mi jasné, že lidé, kteří si tento počítač koupí, se většinou v grafickém prostředí pohybovat nebudou.

A k čemu je to vlastně dobré?

Díky své nízké ceně a slušnému výkonu se Raspberry Pi Zero hodí téměř pro kohokoliv a na cokoliv. Může se dostat do škol právě k výuce programování, budou si jej kupovat profíci na své projekty, ale třeba i lidé, jako jsem já. Zajímavé projekty je možné najít na stránce hackster.io. Raspberry Pi Zero jsem si kupoval převážně pro tvorbu multimediálního centra. O tom, jak se mi (ne)daří se s vámi budu průběžně dělit a pokusím se vytvořit návody, aby vše zvládl i naprostý amatér.

Další modely Raspberry Pi dostupné v ČR