Metody a ukazatele analýzy uživatelských rozhraní
Před návrhem uživatelských rozhraních je potřeba nejprve analyzovat to stávající. Pojďme se podívat na některé metody, které jsou nejčastěji používané při zahájení procesu redesignu webových stránek.
Analýza návštěvnosti
Webová analytika dokáže poskytnout všechna data o návštěvnících, jejich chování na stránce, ale i o zařízeních, ze kterých obsah stránek konzumují.
Správné fungování zajišťuje nástroj (obvykle malý kus kódu v JavaScriptu) na pozadí stránek nebo serveru, který potřebné údaje zaznamenává. Aktuálně je světově nejpoužívanějším nástrojem pro webovou analýzu Google Analytics, který je bezplatný, snadno použitelný a nabízí nejpropracovanější nástroje.
Význam analýzy návštěvnosti na UX popisuje H. James Harrington, odborník IBM na kvalitu, který říká: „Měření je prvním krokem, který vede ke kontrole, a nakonec ke zlepšení. Pokud nemůžete něco změřit, nemůžete tomu porozumět. Pokud tomu nerozumíte, nemůžete to ovládat. Pokud to nedokážete ovládat, nemůžete to zlepšit. “
Pro získání relevantních dat o návštěvnících je nutné, aby nástroj pro webovou analýzu fungoval na stránkách alespoň dva týdny. Čím déle však bude nástroj provoz zaznamenávat, tím relevantnější data se podaří nasbírat a tím přesnější následná analýza bude.
Klíčové metriky pro analýzu návštěvnosti, které nabízí Google Analytics, jsou například počet unikátních návštěvníků, poměr nových vs. vracejících se uživatelů, denní doba a další.
Stakeholders interview – rozhovory se zúčastněnými osobami
Rozhovory se zúčastněnými osobami jsou při UX analýze skvělým prostředkem, který poskytuje cenné poznatky, jež by bylo jinak obtížné či nemožné získat. Tyto informace řídí tok celého projektu – od obchodních cílů přes technická omezení až po problémy s použitelností a další. Pokud jsou rozhovory se zúčastněnými osobami správně naplánovány a provedeny, stávají se jedním z nejúčinnějších výzkumných nástrojů používaných v návrhu UX.
Tyto rozhovory jsou prováděny individuálně s lidmi, kteří mají zásadní zájem na úspěchu projektu. Takovýmto subjektem se stává kdokoliv v organizaci, kdo dokáže nabídnout užitečné rady, a nakonec pomoci zjednodušit proces navrhování. Mezi zainteresované osoby lze počítat všechny od osob na vysoké pozici až po běžné pracovníky.
Tato metoda získává informace ze tří oblastí – potřeby uživatelů (je důležité vědět, jak návrh pomůže uživatelům), obchodní cíle (zjišťuje, jak design podpoří obchodní cíle společnosti) a technická omezení (informace o technických překážkách, aj.).
Před zahájením samotného rozhovoru je nutné stanovit si cíle, tj. klíčové informace, které bude potřeba znát na konci konverzace. Mezi tyto klíčové informace může patřit například odpověď na otázky zjišťující, kdo jsou uživatelé, jaká je jejich role apod.
Podstatou této metody jsou rozhovory a je tedy podstatné nalézt správné osoby, které se rozhovorů budou účastnit. V menších společnostech bude stačit si promluvit se zakladatelem nebo jednatelem, ve větších společnostech je však pravděpodobné, že s produktem bude pracovat více lidí, a tak je potřeba vést rozhovor s mnohem více stranami. Bývá také pravidlem vést rozhovory s lidmi, kteří tráví s produktem nejvíce času.
Stanovení otázek pro vedení rozhovoru je po výběru správných osob druhou nejpodstatnější činností, a proto by se příprava správné formulace neměla nijak podcenit. Ve většině případů je vhodné připravit otevřený typ otázek, které vyžadují, aby šli respondenti do větších podrobností, takže poskytnou výzkumu více detailů. Uzavřené otázky mohou sbírat odpovědi pouze ano/ne, což není u této metody příliš užitečné. Rozhovor by měl být veden konverzačnějším stylem, je přijatelné odběhnout mimo připravený scénář a nechat rozhovor plynout dle odpovědí respondentů. Je také vhodné položit různé doplňující otázky, a to i pokud není odpověď respondenta zřejmá. Také je potřeba trvat na co největším množství podrobností.
V průběhu rozhovoru je potřeba odpovědi dokumentovat – ať už vytvářením poznámek nebo nahráváním rozhovoru a následným přepisem. Nahrávání rozhovoru je nejlepší možnou volbou, protože se u ní osoba provádějící rozhovor může plně soustředit na samotný průběh rozhovoru. Po ukončení rozhovorů je potřeba získaná data analyzovat. Výstupem z této činnosti je zpráva, která obsahuje všechna zaznamenaná data.
Konkurenční analýza
Konkurenční analýza je skvělým prostředkem, který dokáže odpovědět na některé zcela zásadní otázky a pomůže tak při návrhu webové stránky. Výstupem konkurenční analýzy jsou expertní posudky, které mimo přímé konkurence mohou zahrnovat také dobře navržené webové stránky, které budou fungovat jako určité měřítko kvality.
Je třeba si uvědomit, že zpravidla řešený problém už někdo jiný někdy řešil. Analýzou u konkurence zjistíme, jak se jej podařilo vyřešit tam, což může pomoci inspirovat nebo naopak produkt od konkurence odlišit.
Mimo to také pomůže pochopit, jak si současný produkt vede na trhu, zjistí silné a slabé stránky a identifikuje možné příležitosti. Hlavní přístupy v konkurenční analýze jsou:
- Analýza použitelnosti: Tato analýza může mít mnoho podob – heuristickou analýzu nabídek konkurence, nebo testování použitelnosti u reprezentativního vzorku uživatelů. Klíčovým cílem těchto analytických metod je identifikovat problémy použitelnosti daného návrhu.
- Audit funkčnosti: V tomto přístupu není cílem najít problémy v použitelnosti nebo hodnotit uživatelský dojem z jiných webů. Namísto toho se provádí dokumentace funkcí, funkčnosti a činností na konkurenčních webech. Díky seznamu funkcí na konkurenčních stránkách je možné se inspirovat pro vlastní návrh.
- Jiný přístup: Michael Hawley na stránce UX Matters popisuje zcela odlišný způsob, který v této analýze používá. Postupuje dle těchto kroků:
- Identifikace oblastí, které odlišují konkurenty v konkurenčním prostředí.
- Zanesení jednotlivých oblastí do diagramu.
- Přiřazení skóre konkurentů v daných oblastech do diagramu.
- Porovnání diagramů různých konkurentů a identifikace nedostatků.
Heuristická analýza
Heuristická analýza patří mezi nejpoužívanější metody testování použitelnosti. Při této analýze slupina odborníků (nejčastěji 3–5) vyhodnocuje uživatelské rozhraní na základě souboru předem daných heuristických pravidel – blíže známých jako heuristiky. Tato pravidla jsou sestavena na základě výzkumů předchozího testování a také zkušeností odborníků, kteří testování vykonávají.
Heuristická pravidla se opírají o předem dané body či heuristiky, které podle uvážení reflektují použitelnost dané webové stránky. Nejznámější heuristická pravidla jsou tzv. deset bodů použitelnosti, které vytvořil dánský profesor informatiky Jakob Nielsen:
- Viditelnost stavu systému.
- Shoda systému a reálného světa.
- Uživatelská kontrola a svoboda.
- Soulad se standardy.
- Prevence chyb.
- Rozpoznání namísto vzpomínání.
- Flexibilní a efektivní použití.
- Estetický a minimalistický design.
- Pomoc uživatelům rozpoznávat, diagnostikovat a vzpamatovat se z chyb.
- Nápověda a dokumentace.
Samotná heuristická analýza je jako proces tvořena třemi částmi. Těmi je plánování, provádění analýzy, vyhodnocování.
- Plánování: Fáze obsahuje vybrání vhodných odborníků, stanovení jejich počtu, načasování analýzy a stanovení cílů. Je také podstatné vybraným odborníkům poskytnout informace o uživatelích stránek.
- Provádění analýzy: Po určení všech bodů z fáze plánování lze přejít do fáze samotného provádění heuristické analýzy. Hodnotitelé provádějí analýzu každý sám podle definovaných principů, a pokud narazí na problém nebo oblast pro vylepšení, zaznamenají ji. Zaznamenaná data obsahují podrobnosti o tom, jaký úkon se hodnotitel pokusil provést, kde se s problémem setkal, proč to za problém označil a ideálně také obsahují doporučení pro vyřešení.
- Vyhodnocení: Po ukončení fáze analýzy si hodnotící odborníci shrnou svá zjištění, aby odstranily případné duplikáty chyb, a vytvoří seznam problémů, se kterými se setkali. Problémy jsou následně ohodnoceny dle jejich závažnosti.
Obsahový audit
Obsahový audit je vhodný pro obsahově a informačně bohaté webové stránky. Je obvykle jediným způsobem, jakým se dá plně porozumět struktuře a obsahu, který se na webových stránkách nachází. Díky obsahovému auditu však lze získat přehled o informační architektuře a předejít problémům s obsahem. Obsahový audit může také pomoci týmu, který se stará o obsah, např. pro tvorbu obsahové strategie. Poskytuje způsob, jakým lze zlepšit obsah webové stránky a způsob její správy.
Při obsahovém auditu se postupuje podobně, jako při inventuře. Je nutné projít celou webovou stránkou a zmapovat její strukturu. K tomu slouží tabulka s uvedením názvu stránky, URL adresy stránky a krátkého popisu obsahu (text, obrázky, videa, odkazy). V tabulce je potřeba odsazením reprezentovat hierarchii webové stránky a zavést schéma číslování stránek. Obsahový audit větších stránek tím pádem bude trvat déle, u velice obsáhlých stránek obvykle není čas analyzovat vše a končí se po analýze jen několika prvních úrovní. Ideální je prozkoumat alespoň několik větví až do konce, kde se obvykle nacházejí problémy.
Výstup z obsahového auditu také pomůže odhalit jakékoliv zjevné problémy, jako jsou chybějící a nikam nevedoucí odkazy nebo duplicitní stránky. Pro lepší přehled je možné provést úplný audit obsahu tím. Zde je potřeba se blíže podívat na obsah každé stránky a ujasnit si, jak vyhovuje pravděpodobným potřebám uživatelů. Je vhodné také poznamenat si, zda je obsah stránky nadbytečný, zastaralý, nebo triviální a dle toho stránce udělit skóre. Ideální je také poznačit si, jak často by každá stránka měla být zkontrolována na aktuálnost dat.