Téma: Smart TV chytrá jako rádio
Vždy když dojde v konverzaci na téma chytrých televizí, dojdu k názoru, že by snad výrobci ani žádné chytré televize radši dělat neměli. Shrňme si proto situaci na trhu, co takzvaně chytré televize trápí a jestli se s tím vůbec dá něco dělat. Aktuálně je v televizích snad vše, ale nic nefunguje. Televizní obsah jednoduše už netáhne tak jako před érou internetu, z televize jako takové se začalo stávat hloupé zobrazovadlo počítače přes HDMI kabel. Přispěchalo se před pár lety tedy s 3D brýlemi, vytvořilo se pár filmů, jenže po prvotním boomu uživatelé nečekaně zjistili, že vlastně nechtějí sedět s brýlemi před televizí a 3D obsahu je málo.
Inu, dalším lákadlem na kupce se stalo zaklínadlo „Aplikace“, nikde se samozřejmě nepíše, že jich je jen pár desítek stojících při vší úctě za nic. U všech chytrých televizí jsem se setkal se syndromem sekání, aplikace byly chybové, nefungovaly dost intuitivně a alternativy k nim nebyly. Potom přijdou změny v aplikačním rozhraní třeba ze strany Youtube a už se nikdo neobtěžuje aktualizací aplikace. Ta buď nejde vůbec, nebo vypíná přehrávaný obsah třeba 20 vteřin před koncem. Zvolit si kvalitu přehrávání? Nesmysl, kdo by to chtěl, automaticky přehrávat pouze tu nejvyšší přece nemůže být ani na vesnicích žádný problém… Ale kupodivu je.
Neberte mě špatně, ale jak je těžké dát krabičku o velikosti smartphonu nebo Raspberry Pi do zařízení velikosti a váhy televize?
Sdílení čehokoliv přes DLNA je jedna velká katastrofa. Představa, že se podíváte z telefonu na fotky v televizi bezdrátovým spojením je prakticky nereálná, ledaže byste ke každé fotce vyprávěli sáhodlouhý příběh. Stejně tak jsem se ještě nesetkal s funkčním přímým přehráváním obsahu z NASu (síťový disk). Naposled jsem nechal 4 hodiny snahou bezdrátově zrcadlit plochu ze smartphonu na LG Smart TV. Intelácká technologie WiDi je často zakomponována rovněž nanejvýš fórově, nazvat ji za spolehlivou by znamenalo sypat si popel na hlavu.
Televize je nástroj primárně určený pro přehrávání multimédií, kodeky by proto měly být alfou a omegou. Bohužel, tomu tak stále není. MKV, MOV a další prostě dělají problémy.
Satelitní a DVB-T tunery v těle zařízení jsou rozhodně správným krokem vpřed. Co ale z toho, když stará velká „krabice“ nabídne na rozdíl od blištivé nové televize možnost naladěné programy i seřadit. Což jak sami uznáte, je naprosto klíčová vlastnost.
Nejvíce mě mrzí, že ani ekosystémy od LG a Samsungu nejsou vylazeny do perfektní spolehlivosti. Ty by přece měly lítat úplně jak po másle.
Ideální řešení? Uchýlit se zpět ke dlouhému HDMI kabelu, tentokrát však v kombinaci s konvertibilním notebookem. Další možností je pořídit si Chrome cast, Apple TV, RaspberryPi nebo Intel Compute Stick, pro aspoň trochu lepší uživatelskou přívětivost. Vybírejte podle kvality panelu, věrnosti barev a celkově zobrazení. Jako nutnost při nákupu nové televize bych viděl i podporu 4K. Z pohledu dlouhodobé investice nemá smysl si v roce 2015 pořizovat FullHD. Samozřejmě pokud novou vybíráte co dva roky, je to jedno.